Rumunsko, Banát

Banát 2015, Sv. Helena – jeskyně Rajka (P. Cicalavat) 

 

Letošní podzimní expedice se vrátila na Banát, do nejbližšího okolí české vesnice Svatá Helena. Chtěli jsme expedičně vyzkoušet čerpání v jeskyni silnějšími čerpadly, které je nám většinou dobře známé z Moravského krasu. Naráželi jsme na dva problémy, jednak doprava materiálu na místo určení a potom výroba energie. Jako nejvhodnější lokalita se nám jevila jeskyně, vyvěračka pod Sv. Helenou místně zvaná Rajka. Rumunští jeskyňáři ji znají spíše jako Pestera Cicalavat, dle názvu údolí.

Jeskyně je známá dobře obyvatelům české vesnice, neboť z ní byla čerpána zkraje devadesátých let voda pro místní vodovod. Byl to pokus zlepšit životní podmínky, protože vesnice je situována na vápencovém ostrohu a od založení potýká s problémem spodní vody.  Proto na většině území není možnost vybudování studny. Tento pokus ovšem měl své finanční úskalí, jednak vybudování a později i samotné provozování. Při tomto využití a nutných terénních úpravách vývěru se patrně podařila snížit hladina vstupního sifonu natolik, že bylo možné proniknout do dalšího volného pokračování. Tohoto využili rumunští jeskyňáři a celou přístupnou jeskyni zdokumentovali, po 200 metrech hlavní chodba končí v 2. sifonu. Znovu do jeskyně potápěčsky pronikáme při expedicích v letech 2006 a 2007. Při jarní expedici 2007 byl překonán 2. sifon a objeven dóm s přítokovou chodbou ze 3. sifonu. Prostory nebyly zdokumentovány, v 3. sifonu se nepodařilo postoupit pro členitost a velké množství bahnitého sedimentu.

Tím se jevila lokalita jako nejvhodnější, pro realizaci velké čerpací akce. Navíc příštím rokem, by chtěla obec obnovit čerpání vody, i proto byl výzkum většího rozsahu potřebný.

Začalo se tedy chystat patřičné množství materiálu, což znamená jistou rezervu. Je hloupé akci ukončit na nedostatku materiálu. Bylo plánováno vyčerpání 1.vstupního sifonu benzínovým čerpadlem o výkonu až 1m3 za min. s 4 taktním motorem. V jeskyni čerpání 2. sifonu elektrickým kalovým čerpadlem KDFU 80. Dále pak pokračovat v čerpání 3. sifonu který neměl být dle popisu příliš vzdálen, neboť z této části jeskyně neexistuje mapa. Na udržování vyčerpaných sifonů byly připraveny 2 menší čerpadla na 220V a C hadice. Větších B hadic bylo připraveno 310 metrů pro případné čerpání ven, ale počítalo se s krátkým potrubím na odčerpáváním a volným odtokem vody. Elektrických kabelů pro třífázový proud jsme měli sebou 297 metrů 4×6. Na jednofázový proud jsme měli 300 metrů kabelu. Zdrojem elektrické energie byla třífázová centrála o výkonu 6 KW. Co dodat, byla to pěkná hromada materiálu, kterou nachystat, odzkoušet a dopravit na místo dalo cosi práce.

Počet přihlášených jeskyňářů zprvu sliboval silnou sestavu, ale jak už to tak bývá, postupem někteří zájemci odpadnou. I tak se nám podařila dát dohromady dobrá parta nadšenců, neboť kdybychom potřebovali držet sifony vyčerpané třeba 24 hodin, je potřeba dostatek čerstvé síly.

Na průzkum jeskyně jsme měli vyčleněny 4 dny. Na úvod jsme zjistili, že cestu od silnice do údolí nebude možné zdolat autem (0,5 Km), tedy veškerou výstroj jsme museli dopravit na sobě. Vstupní 1. sifon trval vyčerpání benzínovým čerpadlem 2 hodiny.Odhadovaný průtok jeskyní činil odhadem 0,3 m3. Čerpání 2. sifonu zabralo něco přes 3 hodiny, sifon byl větších rozměrů než vstupní. Chodba výšky 2 m., šířky 4 m. padala pod úhlem 20° do 4 metrové hloubky. Čerpadlo jelo takřka na plný výkon, neboť stačilo čerpat jen 30 metrů hadicí do chodby, kde voda již sama odtékala ke vstupu. Za 2. sifonem nás čekal dóm, zatím největší prostora v jeskyni, ale také komplikace. Celý svah na dno sifonu byl tvořen velmi řídkým bahnem, které se dalo po odčerpání vody do pohybu a hrozilo zavalení sifonu. Zde tomu necháváme přes noc volný průběh, abychom rozmysleli co dál. Další den se pokusíme svah trochu odčerpat hydro těžbou a tím ho stabilizovat. To se částečně daří, v jemném bahně se nachází menší valounky, které spolehlivě ucpávají koš čerpadla. Po 4 hodinách „tance s čerpadlem“, nám připadlo, že se svah zastavil. Začínáme instalovat 220V kabel, abychom mohli v 2. sifonu udržovat hladinu jedním menším čerpadlem a postupně posunujeme velké čerpadlo do 3. sifonu. V dómu začínáme průzkum vysokého meandru, který přechází v komín. Ten přechází v 10 metrové výšce do dvou horizontálních chodeb. První sledující směrově přibližně 3. sifon se po 10 metrech zavírá závalem. Co bylo zajímavé v tomto horizontu byly nalezeny střepy nádob a odpad napadaný z povrchu. Druhá chodba, vedoucí opačným směrem je delší, dosahuje 50 metrů, v závěru klesá a uzavírá se hliněným sedimentem, který je proplachován občasným tokem. Celá jeskyně byla v průběhu nově zmapována. V závěru třetího dne se erozní situace nevyvíjí povzbudivě, ve 3. sifonu po snížení hladiny o 1 metr svahy ujíždí a prakticky cesta dál mizí v bahně. Poslední den nás čeká překvapení když po snídani během dopoledne přicházíme k jeskyni, ze které nic nevytéká. Prvně nás napadá, že se asi svah v dómu definitivně sesul, ale není tomu tak. Když pronikáme do jeskyně, dá se ještě projít 2. sifonem do dómu. Jestli se tedy něco ucpalo, bylo to asi ve 3. sifonu, ze kterého pomalu začíná přetékat voda.

Další průzkum v jeskyni už neplánujeme. Do budoucna zůstává určitě zajímavý poznatek z horizontu nad koncovým dómem v podobě zapadnutého odpadu. Vzhledem k tomu, že ve zdejším kraji dolíky, nejlépe zarostlé křovím slouží k likvidaci odpadu, jistě bude velmi zajímavé projít povrch po vynesení do mapy. Vchod do dómu za dva sifony by v budoucnu mohl řešit beznadějnou „bahenní situaci“. V jeskyni dominuje severovýchodní směr, když pomineme prudký severní výkyv v druhé třetině polygonu. Ten se ovšem záhy prudce stáčí takřka o 180°aby dále pokračoval v hlavním směru. Při srovnání mapy povrchu jeskyně kopíruje žlíbek směřující pod začátek obce, který později přechází ve výraznou úvalu, kde jsou četné veliké závrty. Mnohé z nich mají zemědělsky obdělávané dno, což je možná příčina ukládání velkého množství řídkého sedimentu v okolí 2. a 3. sifonu. Zpracované výsledky poskytneme obci, protože mohou být zajímavé při obnově zdroje vody. Celá akce byla velmi zajímavá pro vyzkoušení expedičního čerpání „těžkou technikou“.