I když samostatná ZO ČSS 6-25 Pustý žleb vznikla až v roce 1992, přesněji 13. 3. 1992, kdy předsednictvo schválilo vyčlenění ze ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno, její historie sahá mnohem hlouběji a náš spolek tak patří k nejstarším speleologickým skupinám působícím v Moravském krasu. První zárodky činnosti se formovaly v meziválečných letech okolo Přemysla Ryšavého, Františka Plška, Jaroslava Fadrny, Miroslava Fabíka a Františka Musila staršího, který pak byl dlouholetým vedoucím Pustožlebské pracovní skupiny brněnského Speleologického klubu. Už v roce 1957 byla postavena první základna, či spíš kůlna na nářadí, na hraně Pustého žlebu v blízkosti obce Suchdol, která byla postupně rozšiřována a zvelebována a dodnes nám slouží jako útočiště i výchozí bod našich podzemních výprav v Moravském krasu.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/01_Franci_sen_Fabik_Rysavy-1024x722.jpg)
Během takřka 50 let byly předmětem zájmu speleologů z Pustého žlebu desítky jeskyní a závrtů v severní části Moravského krasu. Skupinou za tu dobu prošla celá řada významných badatelů – vzpomeňme mj. Stanislava Mayera, někdejšího předsedu Speleoklubu či Igora Audyho, který si posléze založil vlastní skupinu Topas. V Pustém žlebu má své kořeny také ZO ČSS 6-22 Devon. Z nejvýznamnějších lokalit, na kterých skupina působila, jmenujme alespoň některé: jeskyni Řečiště (objev významné výtokové jeskyně v Pustém žlebu, tehdy s nejvyšším stalagnátem ve střední Evropě), Dámský závrt, kde bylo dosaženo hloubky 120 m, Dolní Hamerníkovou v Odvodňovací štole z Punkevních jeskyní.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/Fadrna_Damsky.jpg)
(Foto F. Musil sen.)
Desítky a stovky akcí byly odpracovány v drobnějších lokalitách v Pustém žlebu (jeskyně Velký pes, Vinšulka, Rubešova a další). Jeskyňáři z Pustého žlebu se také pokoušeli o otvírku Cigánského závrtu ještě před příchodem skupiny Punkva NR a bádali také v jeskyni U Javora, v jejíž blízkosti byla později vyražena štola do Nové Amatérské jeskyně. Musíme také zmínit podíl našich členů, zejména obou Františků (Franci) Musilů a Stanislava Mayera, na dokumentaci a pasportizaci krasových jevů v oblasti Pustého žlebu, na kterých se podíleli během několika kampaní.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/Okrouhlik.jpg)
F. Musil sen., J. Audyová, J. Kacetlová, V. Kacetl, F. Musil jun.
(Foto V. Kacetl)
Skupina rovněž podnikala návštěvy a exkurze do dalších krasových oblastí v tehdejším Československu. Jednalo o četné akce do Českého a Slovenského krasu, v rámci kterých byly navštíveny všechny tehdy známé a významné lokality, nebo několik výprav do Demänovské doliny a na Malou Fatru, kde jsme kromě poznávání tamních krasových fenoménů také přiložili ruce k dílu a zúčastnili se řady pracovních akcí místních jeskyňářů.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/Krivan.jpg)
zleva: E. Piovarči, Z. Motyčka (Foto F. Musil jun.)
Zahraničním cestám tehdejší doba příliš nepřála, přesto skupina několikrát vyjela do Rumunska za poznáním stěžejních krasových oblastí – do pohoří Bihor, v čele se známou krasovou planinou Padiș, Banát, pohoří Sebeș s jeskyní Șura Mare a dalších. S. Mayer zorganizoval výpravu do ukrajinských jeskyní a reciproční družba probíhala také s kolegy z Polska. Zcela výjimečnou pak byla účast T. Mokrého na expedici do Belgie.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/Historie_Rumunsko.jpg)
rumunský průvodce Kristian (Foto archiv ZO)
„Prehistorie“ Pustožlebské skupiny by jistě vydala na samostatnou publikaci či článek. Zde ji uvádíme jen stručně. Tyto webové stránky jsou věnovány především činnosti v rámci samostatné základní organizace České speleologické společnosti od roku 1992.
![](https://pustyzleb.cz/wp-content/uploads/2022/04/Historie_na_zakladne.jpg)
T. Pavlovský, ? (Foto archiv ZO)