Historie

I když samostatná ZO ČSS 6-25 Pustý žleb vznikla až v roce 1992, přesněji 13. 3. 1992, kdy předsednictvo schválilo vyčlenění ze ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno, její historie sahá mnohem hlouběji a náš spolek tak patří k nejstarším speleologickým skupinám působícím v Moravském krasu. První zárodky činnosti se formovaly v meziválečných letech okolo Přemysla Ryšavého, Františka Plška, Jaroslava Fadrny, Miroslava Fabíka a Františka Musila staršího, který pak byl dlouholetým vedoucím Pustožlebské pracovní skupiny brněnského Speleologického klubu.  Už v roce 1957 byla postavena první základna, či spíš kůlna na nářadí, na hraně Pustého žlebu v blízkosti obce Suchdol, která byla postupně rozšiřována a zvelebována a dodnes nám slouží jako útočiště i výchozí bod našich podzemních výprav v Moravském krasu.

Během takřka 50 let byly předmětem zájmu speleologů z Pustého žlebu desítky jeskyní a závrtů v severní části Moravského krasu. Skupinou za tu dobu prošla celá řada významných badatelů – vzpomeňme mj. Stanislava Mayera, někdejšího předsedu Speleoklubu či Igora Audyho, který si posléze založil vlastní skupinu Topas. V Pustém žlebu má své kořeny také ZO ČSS 6-22 Devon. Z nejvýznamnějších lokalit, na kterých skupina působila, jmenujme alespoň některé: jeskyni Řečiště (objev významné výtokové jeskyně v Pustém žlebu, tehdy s nejvyšším stalagnátem ve střední Evropě), Dámský závrt, kde bylo dosaženo hloubky 120 m, Dolní Hamerníkovou v Odvodňovací štole z Punkevních jeskyní.

Desítky a stovky akcí byly odpracovány v drobnějších lokalitách v Pustém žlebu (jeskyně Velký pes, Vinšulka, Rubešova a další). Jeskyňáři z Pustého žlebu se také pokoušeli o otvírku Cigánského závrtu ještě před příchodem skupiny Punkva NR a bádali také v jeskyni U Javora, v jejíž blízkosti byla později vyražena štola do Nové Amatérské jeskyně. Musíme také zmínit podíl našich členů, zejména obou Františků (Franci) Musilů a Stanislava Mayera, na dokumentaci a pasportizaci krasových jevů v oblasti Pustého žlebu, na kterých se podíleli během několika kampaní. 

Skupina rovněž podnikala návštěvy a exkurze do dalších krasových oblastí v tehdejším Československu. Jednalo o četné akce do Českého a Slovenského krasu, v rámci kterých byly navštíveny všechny tehdy známé a významné lokality, nebo několik výprav do Demänovské doliny a na Malou Fatru, kde jsme kromě poznávání tamních krasových fenoménů také přiložili ruce k dílu a zúčastnili se řady pracovních akcí místních jeskyňářů. 

Zahraničním cestám tehdejší doba příliš nepřála, přesto skupina několikrát vyjela do Rumunska za poznáním stěžejních krasových oblastí – do pohoří Bihor, v čele se známou krasovou planinou Padiș, Banát, pohoří Sebeș s jeskyní Șura Mare a dalších. S. Mayer zorganizoval výpravu do ukrajinských jeskyní a reciproční družba probíhala také s kolegy z Polska. Zcela výjimečnou pak byla účast T. Mokrého na expedici do Belgie.

„Prehistorie“ Pustožlebské skupiny by jistě vydala na samostatnou publikaci či článek. Zde ji uvádíme jen stručně. Tyto webové stránky jsou věnovány především činnosti v rámci samostatné základní organizace České speleologické společnosti od roku 1992.