Ostatní lokality

Převážná část novodobé historie Pustožlebské skupiny je spojená s průzkumem lokalit přímo vázaných na podzemní tok Sloupského potoka, který vzešel z obnoveného průzkumu Amatérské jeskyně v roce 1993. Postupně jsme objevovali prostory v nejzazších partiích Sloupského koridoru, do kterých se i přes usilovné snažení nepodařilo proniknout „suchou“ nohou z naší dlouholeté bádací lokality Sloupské Vintoky. Museli jsme si tedy vyrazit umělý vchod. Zpřístupnění prostor Nového Sloupského koridoru nám umožnilo jeho pečlivý průzkum, který vyvrcholil v roce 2005 nalezením zatopeného propojení se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Tím však objevování neskončilo. Dalším významným milníkem bylo objevení 1,5 km dlouhého pokračování Šošůveckého koridoru směřujícího pod Šošůveckou propast v lomu Na Bradinách a závrt Proklest až k zapomenuté šachtě Za Evropou a Indií, kterou jsme díky tomu znovu otevřeli po více než padesátileté přestávce.

Jedním z nejvýznamnějších objevů Pustožlebské skupiny
byl v 50. letech 20. století objev jeskyně Řečiště s mohutným
stalagnátem, na snímku S. Audyová (Foto M. Audy)

Kromě výše zmíněných aktivit, jsme se na počátku 90. let 20. století věnovali i průzkumu dalších lokalit. Ve spolupráci s Moravským muzeem jsme se podíleli na archeologických a paleon­tologických výzkumech v jeskyni Kůlna a ve Sloupských jeskyních. Pod vedením Františka Musila jun. proběhlo revizní mapování Křížových jeskyní. Nesmíme také zapomenout na drobné výkopové práce prováděné v tradičních pustožlebských lokalitách v propasti U Obrázku a v propasti Mraveniště. Na rozdíl od ostatních na těchto lokalitách nebylo dosaženo významnějších úspěchů.

Revizní paleontologický výzkum ve Sloupských jeskyních,
zleva: H. Talafová, M. Vřešťálová, J. Sirotek, I. Růžičková
(Foto T. Ondrouch)

Pozoruhodnou epizodou byl v roce 1993 speleoalpinistický průzkum komínu na dně Dámského závrtu, kterého se účastnila naše členka L. Vřešťálová (Ondrouchová) společně s Markem Audym ze ZO ČSS 6-17 Topas. 

Z. Motyčka u propasti Mraveniště (Foto archiv Z. Motyčky)

V roce 2000 jsme se také vrhli do obnovení průzkumu ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, jmenovitě v okolí Černé a Palmové propasti, s cílem nalézt spojení s koncovými partiemi Sloupského koridoru Amatérské jeskyně. Při těchto pracích došlo k několika dílčím objevům. Na tyto aktivity jsme navázali i v posledních letech při přemapovávání Sloupsko-šošůvských jeskyní v rámci připravované digitální mapy celého systému Amatérské jeskyně. Během četných exkurzí jsme navštívili dávno zapomenutá místa jako jsou Wankelovy jeskyně, Vodopádová chodba v Nagelově propasti či Ondrouškovo okno v odvrácené stěně Černé propasti. V roce 2020 jsme také zrealizovali potápěčský průzkum Wankelova jezírka, který naznačil možnosti dalšího pokračování.

V současnosti také stále častěji diskutujeme o navázání na naše dávno zapomenuté aktivity na Suchdolsku a možnosti řešení problematiky tzv. západních přítoků Punkvy.


Příspěvky k ostatním lokalitám v Moravském krasu