Ostatní činnost

Středobodem vesmíru každého jeskyňáře jsou samozřejmě jeskyně a vlastní činnost v podzemí. Jeskyňářství není ale jenom o tomto. Zahrnuje také dokumentaci objevených prostor, publikaci a prezentaci výsledků práce, studium širších souvislostí (společně s výsledky jiných speleologů či odborníků z oblasti geologie či hydrologie) a mnoha dalších aktivit, ať již se jedná o trénink sebe či nováčků. Speleologie je jistě i o dobrodružství, sportu, výpravách do různých koutů světa, ale především o kamarádství a trávení času s blízkými přáteli, kteří se někdy doslova dostávají do vztahů na život a na smrt.

Je jasné, že jeskyňářství je kolektivní aktivitou a pro mnohé akce nestačí zapojení členů jenom jedné skupiny. Dávno je již minulostí doba, kdy jednotlivé kluby spolu soupeřily a kras byl přesně rozparcelován na zájmová území jednotlivých ZO ČSS. Na celé řadě našich akcí se podíleli také členové dalších skupin České speleologické společnosti – ZO ČSS 6-17 Topas, ZO ČSS 6-22 Devon, ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras, ZO ČSS 6-16 Tartaros a další. Hezkou ukázkou spolupráce byly například potápěčské průzkumy na podzemní Punkvě v Amatérské jeskyni, do kterých se zapojily všechny skupiny, které v jeskyni provádějí výzkum. Naopak naši členové se pravidelně zúčastňují pracovních akcí organizovaných jinými skupinami. Z těch nejvýznamnějších je možné zmínit například pomoc při čerpacích pokusech v Lopači, potápění na Čtyřicítce a Stovce, průzkum Staré řeky v Rudickém propadání či mapování v Jihomoravském krasu. Ještě výrazněji lze spolupráci skupin vidět na organizaci zahraničních expedic, kdy bývá tým vždy tvořen zástupci několika ZO ČSS či kolegy ze Slovenské speleologické společnosti.

Kromě spolupráce v rámci ČSS kooperujeme také s dalšími institucemi. Klíčovými partnery jsou samozřejmě Správa CHKO Moravský kras a Správa jeskyní ČR. Za zmínku určitě stojí dlouhodobá spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem na hydrologických pozorováních a měřeních v celém systému Amatérské jeskyně. Úzce také spolupracujeme s Českou geologickou službou. 

Za těch mnoho let jsme strávili společně s kolegy a přáteli spousty večerů u ohně, kde se povídalo, spekulovalo o možnostech dalších objevných postupů, kde se vyprávěly zážitky z bádání či exotických expedic, dramaticky se líčily objevy či nebezpečné situace, ale také se vzpomínalo na ty, kteří již s námi nejsou.

O svoje poznatky a zážitky se snažíme dělit i se širší komunitou. Naši členové pravidelně přispívají do sborníku Speleofórum, píšou články do Spelea, ale i do časopisů určených laické veřejnosti. Vedle prezentace na poli domácím se účastníme také zahraničních speleologických konferencí, včetně slovenského Speleomítingu, polských Speleokonfrontací, slovinské Krasové školy a samozřejmě Mezinárodních speleologických kongresů. Publikační činnost členů se počítá na stovky článků, řadu publikací a knih. 

Nedílnou součástí naší práce je, vedle objevování dosud neznámých podzemních prostor, také jejich dokumentace. V naší skupině jsme si vždy zakládali na pečlivém mapování. V posledních letech se stalo již tradicí, že na zahraničních expedicích jsou nové objevy mapovány, pokud možno ihned po jejich objevu, a ještě večer v táboře jsou zpracovávána data pořízená v jeskyni. Několik našich členů se také věnuje fotografování v podzemí.

Spolu s kolegy ze skupiny společně trávíme značnou část našeho volného času. Kromě bádaní, procházek po krasu či chataření na základně u Suchdola jsme společně realizovali také celou řadu dalších aktivit. Kromě zahraničních výletů jsme podnikli řadu exkurzí do podzemních prostor mimo Moravský kras. Byli jsme v jeskyních v Českém krasu a na Turoldu, ale také v nekrasovém podzemí (zlatorudné štoly v okolí Zlatých Hor, štoly a jeskyně v okolí Liberce, břidličné štoly v okolí Budišova nad Budišovkou, historické štoly v Krušných horách atp.). Nelezeme ale jen do podzemí. V minulosti jsme se vydávali na lezecké víkendy na Vysočinu či do Jeseníků společně navštěvovali výstavy vín ve Vranovicích, které organizoval S. Mayer, ale provozovali jsme také letní i zimní turistiku v horách (např. zimní výstup na Dachstein). S výcvikem speleopotápění bylo spojeno mnoho potápěčských akcí na volné vodě v nejrůznějších lomech naší vlasti, ale také jarních výjezdů do Chorvatska.

Vedle speleologického průzkumu je posláním členů ČSS také ochrana přírody. Kromě toho, že se vlastní činností snažíme, pokud možno, jeskyně i jejich okolí neničit, zapojujeme se i do dalších iniciativ, jako jsou například pravidelné jarní úklidy krasu či vyklízení již opuštěných bádacích lokalit od pozůstatků výkopových prací v podobě starých kolejí, kyblíků či zbytků výdřevy.

V minulosti jsme se jako skupina také příležitostně věnovali hospodářské činnosti, většinou v podobě výškových prací. Sem spadalo na počátku 90. let 20. století také mapování Vranovských ledových slují či pomoc při revizním paleontologickém průzkumu horního patra Sloupských jeskyní. Ač tyto práce nebyly příliš honorovány, byly nám blízké svým zaměřením.

Ne všechny pomůcky pro speleologii je možné běžně zakoupit, a tak k naší činnosti patří i kutilství a vývoj nejrůznějších pomůcek, ať již pro kopání, střílení, ale také pro mapování a měření. V rámci výzkumů koncových partií Sloupského koridoru a zejména při hledání vhodného místa pro otvírku nového vchodu jsme potřebovali zaměřit přesně podzemní prostory vůči povrchu. K tomuto účelu lze dobře použít tzv. radiomaják. A protože máme ve skupině zdatné elektrotechniky, rozhodli jsme se, že si zařízení sestrojíme vlastní a nebudeme spoléhat na pana Šerebla z Blanska, který vlastnil tehdy zřejmě jediný exemplář tohoto zařízení v ČR. T. Ondrouch se Zdeňkem Kakáčem z Vavřince (oba mající patřičné vzdělání) společně vytvořili prototyp, který po pár vylepšeních slouží v prakticky nezměněné podobě dodnes. Vysílač s sebou nosili potápěči při heroických exploracích ve Sloupském koridoru Amatérské jeskyně. Na povrchu pak přijímač ovládali T. a L. Ondrouchovi. S pomocí radiomajáku bylo nejprve úspěšně lokalizováno místo pro realizaci šachty Broušek jako přístupu do Nového Sloupského koridoru. Následně pak byla technologie uplatněna i při ražbě štoly přes 8. sifon. Radiomaják jsme také úspěšně použili na dalších lokalitách u nás i v zahraničí, např. na Skalistém potoce, kde bylo místo pro nový vchod zaměřeno naším zařízením. 

Dvojice T. a L. Ondrouchovi stála také na počátku nového milénia za vývojem vlastního elektronického kompasu a sklonoměru, který byl jakýmsi předchůdcem dnes pro mapování běžně používaného přístroje Disto.

Někteří členové skupiny se aktivně podílejí na činnosti a organizaci celé České speleologické společnosti. Z. Motyčka je od roku 1999 členem předsednictva a v letech 2004–2017 zastával funkci předsedy a v letech 2000–2004 a 2017–2021 byl místopředsedou ČSS. Od roku 2013 je Z. Motyčka také členem byra Mezinárodní speleologické unie (UIS) a od roku 2017 zastává funkci jejího viceprezidenta. Členem předsednictva ČSS byl v letech 2008–2021 také T. Mokrý. Od podzimu 2021 je pak členem dozorčího sboru, kde jako náhradník působí i V. Kaman. J. Sirotek byl v období 2000–2012 předsedou Speleopotápěčské komise a od roku 2021 je místopředsedou České speleologické společnosti.

Jak již bylo zmíněno výše, členové skupiny byli také velmi aktivní na poli osvětovém a organizačním. Již v 90. letech minulého století jsme pořádali každoroční prezentace pro občany z blízkých krasových obcí, zejména ze Suchdolu, Veselice a Vavřince. Zásadnějším počinem byla, za účasti mnoha dalších ZO ČSS, organizace IV. mezinárodního setkání speleologů v Moravském krasu a 2. národního speleologického kongresu v roce 1999 v Jedovnicích. Významnou akcí, s nezastupitelnou participací členů naší ZO ČSS byla výstava „Pojďte s námi do jeskyně“, která se konala v roce 2009 v historické budově Národního muzea v Praze. Dosavadním vrcholem v organizačním úsilí členů skupiny byla (samozřejmě za účasti desítek členů dalších ZO ČSS a nemalého počtu dobrovolníků) organizace světové speleologické akce – 16. mezinárodního speleologického kongresu, který se konal v létě 2013 v Brně a kterého se zúčastnilo více než 1 000 speleologů z 53 zemí. V roce 2019 se naši členové významnou měrou podíleli na výstavě k 50. výročí objevu Amatérské jeskyně, která probíhala v Muzeu Blanenska v Blansku.

Specifickou činností bylo a je pořádání exkurzí pro menší či větší děti. Těchto akcí se účastnili zejména děti členů, později i děti kamarádů nejeskyňářů, kolegů ze zaměstnání, výpravy skautských oddílů apod. Výběr lokalit se vždy přizpůsoboval věku a schopnostem účastníků konkrétní exkurze. Ačkoliv první generace „krápníčků“ dospěla a bohužel nikdo z nich se pravidelně speleologii nevěnuje, u současné druhé generace doufáme, že tomu bude jinak a skupina získá zdatné následovníky. 

---

Příspěvky o ostatní činnosti