Čína – Expedice Shaanxi

Naše čínské působení v provincii Shaanxi začalo první poznávací výpravou v květnu roku 2016, kterou  jsme zorganizovali ve spolupráci s kolegou Zhang Haiem z Čínského karsologického institutu. Jemu jsme v roce 2015 ukazovali spousty satelitních snímků a přesvědčovali ho, že jižně od města Hanzhong se nachází velké krasové území, o kterém nejsou ve speleologické literatuře žádné zmínky.

První expedice do Číny, jaro 2016, R. Šebela, M. Filippi, L. Matuška a Z. Motyčka s čínskými kolegy (Foto archiv Z. Motyčky)

Po příjezdu na místo jsme za pomoci místních občanů začali upřesňovat naše zjištění z Google Earth, a ti nám k naší radosti potvrdili informace o mnoha propastech a jeskynních vchodech. První dvě jeskyně, které jsme navštívili – Dafodong a Xigoudong – byly sice místním velmi dobře známé, a dokonce zde probíhalo jejich zpřístupňování pro veřejnost, nám ale poskytly cenný obraz toho, co nás může ve zdejším krasu čekat. Další jeskyně již znamenaly první stovky námi objevených metrů v Číně.

Portál jeskyně Boniukeng, Čína (Foto Z. Motyčka)

Ponorové jeskyně Xiaxuidong a Guayindong, ale především úchvatná dolina Boniukeng nás již po prvních stovkách metrů přesvědčily, že se sem rozhodně musíme vrátit. Naše poznávací výprava měla pokračovat ještě v dalších oblastech, zejména nedaleko města Zhenba a Xixiang. V první zmiňované lokalitě nám ale nepřálo počasí a vytrvalý déšť odnesl kus jediné přístupové cesty. O druhé oblasti jsme byli informováni, že je tam cizincům vstup zapovězen. 

Paprsek světla v přítokové části jeskyně Boniukeng (Foto Z. Motyčka)

Druhou, již regulérní výpravu do oblasti Xiaonanhai (podle stejnojmenné vesnice na úpatí masivu), jsme uspořádali téhož roku v říjnu, a i když nám počasí nepřálo,  ve všech na jaře objevených jeskyních jsme dosáhli významných úspěchů. Nejdelší jeskyní se stal Guayindong s délkou 3 km a hloubkou 400 m. Druhou nejdelší se pak stala jeskyně Boniukeng, byť zatím dlouhá jen 1,4 km, ale zase mimořádně nadějná pro další průzkum. Celkem se během této výpravy podařilo objevit a zmapovat 7 km nových jeskyní a navázat důležité kontakty s místními kolegy z Geologického ústavu v Xianu.

Barvící pokus v jeskyni Boniukeng, květen 2018 (Foto Z. Motyčka)

O půl roku později, na jaře 2017, jsme v Číně zpátky. Tentokráte nejprve následujeme čínské kolegy do oblasti Ningqiang, kde se rovněž nachází krasové jevy, které jsme jim v loňském roce ukázali na satelitních snímcích. K našemu překvapení zde oproti Xiaonanhai čínští speleologové zabrali a nedávno objevili v jedné z dolin obrovskou jeskyni Didonghe s délkou 9 km a několika obřími dómy. My zde podnikli několik výprav a objevili jsme pokračování cca 1,5 km v obrovských chodbách, místy širokých až 50 m a vysokých 20 m. Kromě toho jsme se vydali na dvoudenní rekognoskaci do nejvýše položených částí této oblasti, kde jsme rovněž na Google Earth zaregistrovali zajímavé jevy v podobě ponorů a vývěrů. Objevili jsme tři jeskyně, které by v našich podmínkách byly nesmírně zajímavé, zde jsme ale nechtěli tříštit síly, zvláště když byla z loňska připravena ke zkoumání perspektivnější oblast. Na další dny jsme se přesunuli do oblasti Zhenba, kde jsme na satelitních snímcích identifikovali největší doliny a propasti a kam se nám v loni nepodařilo kvůli zavalené silnici vůbec dostat. V oblasti Zhenba jsme navštívili největší dolinu Quaniziya, která má neskutečné rozměry 520 × 310 m a hloubku až 300 m. Pro další průzkum ale nebyla perspektivní. Dále jsme navštívili tři jeskyně, ve dvou z nich jsme objevili stovky metrů chodeb včetně 100 m hluboké vertikály, ale stejně jako v předchozím případě jsme zde neviděli valnou perspektivu pokračování. 

Vodopád ve vstupní propasti jeskyně Diaodong (Nikita) (Foto Z. Motyčka)

Na poslední tři dny jsme se konečně přesunuli do oblasti Xiaonanhai a rozhodli se pro průzkum obrovského ponoru Tianxingyan (Sky Star) v údolí, kde jsme již v roce 2016 s respektem nahlíželi do jedné z propastí. Nejprve jsme navštívili aktivní ponor, kde momentálně tekl jen drobný potůček, ale bylo zde nutné překonávat obří hrnce s hlubokými jezery. Mnohem zajímavější byla návštěva fosilního ponoru, kde jsme přes soustavu několika stupňů poměrně rychle pronikli do velkých chodeb mizejících v temnotě. Tlačeni časem jsme objevili necelý kilometr v obou jeskyních, ale rozloučili jsme se s nadějí na výrazné pokračování a brzký návrat. 

Traverzování jezer v jeskyni Tianxingyan (Sky Star), květen 2018 (Foto J. Sirotek)

Na další expedici jsme si nakonec museli počkat až do roku 2018, neboť na podzim 2017 se v Číně konal sjezd místních komunistů, a po tu dobu bývá Čína pro cizince prakticky uzavřena. Silný tým sestavený ze členů mnoha ZO ČSS se ihned pustil do práce v obou vchodech jeskyně Tianxingyan a objevené metry naskakovaly po stovkách. Během jedné z prvních akcí se rovněž zdařilo obě doposud samostatné jeskyně propojit v jednu. Pokračování vedlo po aktivním toku, přes řadu stupňů až do velké horizontální chodby, která asi po 1 km vyústila kolmo do obřího tunelu, jehož rozměry nám doslova vyrazily dech. Tunel měl šířku 20 a více metrů a strop se ztrácel ve tmě 50 metrů nad našimi hlavami. Tunelem protékal další tok, který jsme nejprve sledovali obrovskými chodbami po proudu, kde po 600 m končil v sifonu. Nicméně proti proudu jeskyně pokračovala ve stejném a místy i větším profilu více než 2 km daleko až do zatím největší prostory v jeskyni, Gigadómu s rozměry 210 × 135 × 90 m. Jeskyně dosáhla délky 6,2 km, nicméně hlavní chodba pokračovala stále dál. Za zmínku stojí ještě objevy v dalších jeskyních, zejména Templu, Nikitě a Boniukengu o souhrnné délce 2 km. 

Megadóm, jeskyně Tianxingyan (Sky Star), podzim 2018 (Foto J. Sirotek)

O pouhých šest měsíců později jsme byli v Xiaonanhai znovu. Nejprve jsme museli počkat, až po vydatných deštích v uplynulých dnech opadne voda. Čas jsme zatím věnovali průzkumu menších jeskyní nedaleko jeskyně Tianxingyan. V jedné z propastí jsme pronikli do soustavy menších, ale neustále pokračujících a různě se větvících chodeb, až jsme zde nakonec objevili skoro kilometr. Jeskyni jsme nazvali Pubudong (Vodopádová jeskyně). Voda opadla a tak jsme se vydali do jeskyně Tianxin­gyan, kde jsme v Gigadómu založili bivak, jako východisko pro pokračování průzkumu v již dosti vzdálených a obtížně přístupných partiích. Hlavní chodba jeskyně pokračovala mohutným jezerem, které zkomplikovalo další postup díky nutnosti opakovaného namáčení až po bradu, což jsme záhy vyhodnotili jako neperspektivní. Přesto jsme objevili asi 400 m a dalších 1 500 m v odbočkách. V posledních dnech expedice jsme ještě přes 60 m hlubokou vertikálu připojili k Tianxingyanu i jeskyni Pubudong, čímž dosáhla délka celého systému 9 km. V následujících dnech jsme se také poprvé vydali do vzdálené jeskyně Heiwodong, kterou jsme rovněž objevili pomocí Google Earth a kde nás čekal mohutný vchod a prvních 500 m horizontálních chodeb, které se následně lámaly do soustavy propastí s vodopády. Po několika akcích dosáhla délka jeskyně 1,2 km a hloubka 170 m. V celé jeskyni  byl citelný průvan, který v zúženém průlezu nedaleko vchodu dosahoval parametrů vichru. Celkově jsme v rámci obou expedic objevili v roce 2018 v oblasti Xiaonanhai více než 12 km nových jeskynních prostor.

R. Šebela slaňuje v jedné ze studní v jeskyni Heiwodong, 2018 (Foto J. Sirotek)

Rok 2019 byl zatím posledním rokem našeho působení v Číně. Brzká jarní expedice si za hlavní cíl kladla pokračování průzkumu v jeskyni Tianxingyan. Vydali jsme se sem  vybaveni dvěma čluny pro překonání velkého jezera. Plavba byla nakonec dlouhá téměř 800 m a na jejím konci se profil chodeb značně zmenšoval. Nicméně po pár metrech se opět otevřel do mohutné chodby široké 20 m a vysoké až 50 m. Přes několik suťových dómů jsme pokračovali až do nádherně vykroužené chodby o průměru cca 20 m, která po 200 m ústila do další velké prostory – Blátivého dómu. Ten se nachází na křížení několika chodeb, ale bohužel další pokračování v hlavním směru bylo možné opět jen s pomocí člunů, které budeme muset příště donést až sem, více než 2 km daleko od konce předchozího jezera. Prozkoumali jsme tedy všechny odbočky a celkem přidali téměř 4 km nových objevů, čímž systém dosáhl délky 12 907 m a stal se nejdelší jeskyní v provincii Shaanxi. Podstatné bylo také zjištění, že koncové partie jeskyně se přiblížily k jeskyni Boniukeng, což zintenzivnilo naše úsilí o další postupy v této velmi těžké jeskyni. I přes objevy dalších chodeb a propastí se ale spojení obou jeskyní zatím nepodařilo, nicméně známé části na obou stranách se k sobě přiblížily na vzdálenost cca 300 m. Další významný postup se uskutečnil v jeskyni Baishuidong, což je vývěrová jeskyně vod z jeskyně Tianxingyan, ve které se objevilo přes 800 m chodeb. Celkem bylo během této expedice objeveno více než 6 km, čímž délka všech námi objevených jeskyní v oblasti přesáhla 25 km.

Mapa jeskyně Tianxingyan (Sky Star)

Příspěvky o expedicích do Číny