V 90. letech 20. století působili členové naší ZO ve sdružení Kóta 1000, jehož filozofií bylo pořádat zejména sportovní sestupy do nejvýznamnějších a nejhlubších jeskyní světa. První akcí byl sestup do tehdy nejhlubší jeskyně světa Jean-Bernard v únoru 1995. Během měsíční expedice se podařilo celou jeskyni vystrojit, uskutečnit průstup od nejvyššího vchodu C 37 až k sifonu v hloubce 1 466 m a zpět a následně opět celou jeskyni odstrojit. Tímto byl stanoven tehdejší nový český hloubkový rekord.
Další akcí byl sestup do v té době nejhlubší jeskyně západní polokoule Sistema Cheve v Mexiku, který se uskutečnil v únoru 1998. Systém byl prostoupen od vchodu ke koncovému sifonu v hloubce 1 386 m a zpět během tří týdnů. V rámci stejné expedice se rovněž podařilo sestoupit do monumentální vertikály Sótano de Las Golondrinas, hluboké 333 m.
Ve stejném roce podnikli členové Kóty 1000 návštěvu supervertikální jeskyně P35 Bleikogelhöhle v rakouském pohoří Tennengebirge. Jeskyni zdolali po fixních lanech systémem vchod – dno v hloubce 1 021 m – vchod, během necelých 24 hodin.
V roce 2000 jsme v zimním období vystrojili, slezli a odstrojili nejhlubší vertikálu světa Vrtiglavica, jejíž hloubka činí 643 m a nachází se ve slovinském pohoří Kanin. Na konci léta 2000 jsme Slovinsko navštívili ještě jednou při expedici, jejímž cílem byl sestup na dno Černělského Brezna, který se ale díky vysokým vodním stavům nezdařil. Tato expedice nebyla přímo součástí aktivit Kóty 1000, ale pořádala ji ZO ČSS 6-19 Plánivy ve spolupráci s naší ZO.
Ve Slovinsku, nedaleko od Kaninu, se nachází také planina Možnica, kde v letech 1996–2000 realizovali členové Kóty 1000 vlastní explorační projekt. V rámci něj se podařilo objevit a zdokumentovat desítky propastí a jeskyní. Nejvýznamnějšími byly objevy jeskyně C 11, hluboké 662 m, a jeskyně Sladoled, 600 m dlouhé a 100 m hluboké.
Mimo výše zmíněných výprav podnikli členové Kóty 1000 rovněž další, spíše menší akce, např. do polských Tater nebo Slovinska.
