Když jsme v roce 1993 obnovili průzkumy Sloupského koridoru a komínů v Nové Amatérské jeskyni, od začátku jsme bojovali s problémem jménem „mapa“. Jediná, kterou jsme měli k dispozici, byla mapa autorů Přibyla a Rejmana z roku 1980, na které mnohé chodby a detaily chyběly. Společně s kolegy ze ZO ČSS 6-19 Plánivy a ZO ČSS 6-17 Topas jsme si velmi rychle uvědomili, že další práce se neobejdou bez detailnější mapy. Zároveň jsme při měření na stabilizovaných bodech zjistili, že pravděpodobně i původní polygonový pořad vykazuje nepřesnosti. Postupně jsme se tedy pustili jednak do přeměření celého hlavního polygonového pořadu Nové Amatérské jeskyně od štoly U Javora až k 1. sifonu ve Sloupském koridoru a jednak do přemapovávání vybraných částí systému (Sloupský koridor, okolí Černého dómu) a mapování nově objevených odboček. Vedle toho ZO ČSS 6-19 Plánivy nově zmapovala severní a střední část Bludiště Milana Šlechty a Krematorium, ZO ČSS 6-17 Topas pak jižní část Bludiště Milana Šlechty. Výsledky těchto prací byly publikovány v monografii o Amatérské jeskyni vydané v roce 2000.
V dalším plánu bylo dokončit mapu celé Nové Amatérské jeskyně v obdobné kvalitě, v jaké zmapovali Starou Amatérskou jeskyni členové ZO ČSS 6-15 Holštejnská. Bohužel zůstalo jen u přání a v dalších letech jsme se věnovali průzkumům především v Novém Sloupském koridoru. Mapa celé Amatérské jeskyně zahrnující všechny nově objevené část, ze které by šla určit délka celé jeskyně, tak zůstávala v nedohlednu. Stejně tak nikdy nevznikla komplexní mapa celého systému včetně dalších připojených jeskyní. Výjimku tvořily nejrůznější přehledné a karsologické mapy publikované různými autory (J. Vít, I. Balák, J. Sirotek) pro potřeby přehledu krasových jevů nebo ochrany přírody v rámci informačního systému AOPK ČR. Tyto mapy, vesměs v měřítkách 1 : 10 000 a menších, většinou vznikly ad-hoc digitalizací dostupných map jednotlivých částí systému bez důrazu na kvalitu a přesnost a bez vazby na výchozí bodová pole a měřické podklady. Ze stejných důvodů nemohla být také nikdy stanovena přesná délka celého jeskynního systému.
V roce 2017 jsme oprášili původní myšlenku na novou mapu a dali jsme si ještě ambicióznější cíl zahrnující dokončení plně digitální podrobné mapy Nové Amatérské jeskyně včetně nově zdokumentovaných prostor za sifony ve Sloupském koridoru a také sestavení komplexní mapy celého systému.
Rozhodování, v jakém softwaru bude probíhat zpracování map celého systému, nebylo dlouhé a volba padla jednoznačně na open-source Therion, za kterým stojí autoři Martin Budaj a Stacho Mudrák. Jedná se v současnosti asi o nejkomplexnější softwarové řešení pro zpracování map i rozsáhlých jeskynních systémů. Výhodou Therionu je především provázanost kresby obrysů jeskynních chodeb i jejich výplní na polygonový pořad. Při změně měřených údajů (např. nové přesnější měření) je kresba mapy upravena na toto měření. Therion současně vyrovnává výpočty jednotlivých uzavřených polygonových pořadů a podává velmi kvalitní reporty o chybách a přesnostech měření. Zásadní výhodou je také široká škála exportních formátů od precizního kartografického výstupu v PDF přes běžné formáty CAD a GIS až po 3D modely či databáze.
Základním pilířem sestavování mapy je mravenčí práce spočívající ve shromažďování veškerých dostupných podkladů, map, starých měřických zápisníků a náčrtů a jejich postupná digitalizace. Vedle toho bylo nezbytné mnohé části systému nově zaměřit či přeměřit a zaměřit také chybějící chodby, chodbičky, komíny a sifony.
Do téměř sisyfovského úsilí se postupně zapojily další ZO ČSS: 6-09 Labyrint, 6-15 Holštejnská, 6-17 Topas, 6-19 Plánivy a 6-20 Moravský kras. Velký dík patří P. Mravcovi za poskytnutí detailních podkladů z mapování Staré Amatérské jeskyně a dostupných dat z Nové Rasovny a R. Nejezchlebovi, Petrovi Polákovi a Tomášovi Rothovi za veškerá data z plánivských lokalit. Součástí prací byla také revize a doplnění stávajících map zpřístupněných jeskyní (Sloupsko-šosůvské a Punkevní jeskyně), kde bylo nutno doměřit celou řadu nepřístupných částí, vertikálních komínů, propastí a především trvale zatopených prostor. V tomto ohledu byla velmi cenná dobrá spolupráce s oddělením dokumentace Správy jeskyní ČR a jejím hlavním důlním měřičem Vratislavem Ouhrabkou, který poskytl všechny dostupné podklady a dokonce osobně převedl část mapové dokumentace Punkevních jeskyní přímo do Therionu.
Během čtyřletého snažení se podařilo s mapou celého systému výrazně pokročit. Jako první byla v roce 2018 dokončena mapa Nového Sloupského koridoru (jeskyně pod šachtou Broušek) a následně v roce 2019 byla sestavena kompletní mapa Amatérské jeskyně, která byla prezentována na výstavě k 50. výročí objevu. Vůbec poprvé tak byl publikován relevantní údaj o její délce, čítající 27 434 km při celkovém převýšení 184 m. Tato délka však není konečná, protože v následujícím roce došlo k významným objevům na podzemní Punkvě.
V roce 2020 byla dokončena mapa Punkevních jeskyní včetně všech podvodních částí a spodního patra Skleněných dómů. Postupně se daří dokončovat také mapu Sloupsko-šošůvských jeskyní, kde však některé práce komplikují přetrvávající nepříznivé vodní stavy.
Významným počinem byla dokončená revize kompletní mapy systému Piková dáma – Spirálka. Členům ZO ČSS 6-19 Plánivy se podařilo shromáždit většinu původních měřických podkladů ke stávající mapě a bylo tak možno plně využít této mapy zpracované do podoby atlasu.
Posledními zbylými lokalitami jsou jeskyně Nová Rasovna a jeskyně 13 C. U nich v současnosti probíhá převádění dostupných podkladů a vektorizace v Therionu. Odhadujeme, že práce by mohly být dokončeny v průběhu roku 2022. V ostatních jeskyních pořád čekají některé pasáže na kompletní nové přeměření či zaměření. Jedná se především o spodní patra Šošůvských jeskyní, Křížovy jeskyně a horní patra Skleněných dómů. Pokud vše půjde hladce, mohly by být tyto mapy zkompletovány do konce roku 2022. Přehled postupu digitalizace představuje následující tabulka.
| Část | Digitální mapa | Zbývá (odhad) | Celkem |
|---|---|---|---|
| Stará Amatérská jeskyně | 3 588 m | – | 3 588 m |
| Nová Amatérská jeskyně | 19 002 m | – | 19 002 m |
| Nový Sloupský koridor – šachta Broušek | 5 885 m | – | 5 885 m |
| Punkevní jeskyně (včetně Předmacošského sifonu, propasti Macocha, Skleněných dómů, Odvodňovací štoly a návazných jeskyní) | 7 244 m | 500 m | 7 744 m |
| Sloupsko-šošůvské jeskyně (včetně Kůlny a Křížových jeskyní) | 6 376 m | 1000 m | 7 376 m |
| Jeskyně 13 C | 1 153 m | – | 1 153 m |
| Piková dáma – Spirálka | 3 927 m | – | 3 927 m |
| Nová Rasovna | 1 952 m | 200 m | 2 152 m |
| Ostatní | 121 m | – | 121 m |
| Celkem | 49 248 m | 1 700 m | 50 948 m |
Všechny naše aktivity směřují k dokončení mapy celého systému a jejímu vydání v podobě atlasu, kterým bychom rádi navázali na započaté dílo atlasu jeskyní Moravského krasu I. Audyho. Naší představou je kompozice mapového díla s monografií věnovaná celému systému Amatérské jeskyně, která zároveň shrne všechny nejnovější poznatky o jeho výzkumu v posledních 20 letech. Její vydání je plánováno pod hlavičkou ČSS ve spolupráci s ČHMÚ a Českou geologickou službou. Obě tyto instituce již předběžně přislíbily spolupráci a spoluúčast na financování přípravy této knihy.
Kromě zpracování půdorysů jednotlivých jeskynních chodeb je neméně důležité jejich vertikální členění. Na tuto potřebu jsme narazili především při studování hydrologických poměrů. V návaznosti na aktivity ČHMÚ při měření vodních stavů na vybraných lokalitách v rámci celého systému jsme v roce 2021 sestavili vůbec první rozvinutý podélný řez od propasti Macocha až po konec Sloupského koridoru a Bělovodské větve, na jehož podkladě byly v témže roce prezentovány pozorování povodně v říjnu 2020. Předpokládáme, že tento mapový výstup postupně také zpracujeme pro celý systém.
