Po tříleté odmlce jsme se do Rakouska vrátili, tentokrát na sousední pohoří Totes Gebirge. Impulsem pro výpravu bylo pozvání rakouského jeskyňáře Johanna Putze „Hanse“ z jeskyňářského klubu Verein für Höhlenkunde in Obersteier Bad Mitterndorf (VHO). Na první expedici v roce 1996 se společně s M. Audym ze ZO ČSS 6-17 vydal také Tomáš Ondrouch. Expedic v dalších letech se celkem zúčastnilo devět lidí.
První expedice byla spíše seznamovací a zároveň zpestřená účastí na oslavách výročí města Bad Mitterndorf, spojených s průvodem alegorických vozů a maškar. Po výstupu na planinu jsme se během několikadenního pobytu seznamovali s oblastí Brettsteinu.
Druhé expedice v srpnu 1997 se kromě M. Audyho zúčastnili Patrik Merta a L. Ondrouchová. V rámci týdenní expedice chodili po okolí a hledali nové lokality. Většinou se jednalo o malé jeskyně, největší z objevených jeskyní byla soustava Damenschacht – Herrenschacht o délce cca 150 m.
Rakouští kolegové objevili vchod jeskyně Enix, která postupně dosáhla délky skoro 2 km. Na konci expedice byl objeven nadějný vchod do jeskyně, později nazvané Parohloch.
Třetí, tentokrát zimní expedice v lednu 1998 se zúčastnil stejný tým jako předchozí akce. K dopravě na planinu do oblasti Brettsteinu tentokrát posloužily lyže. Cílem byla nově objevená jeskyně Parohloch. Členové týmu objevili pokračování směrem dolů ke spodnímu patru. Vzhledem k chybějícím lanům a dalšímu vybavení musel být další průzkum odložen na později. Na letní srpnovou expedici vyjela silná sestava: M. Audy, P. Merta, J. Gajdošík, T. Ondrouch a L. Ondrouchová. Zároveň nám bylo rakouskými jeskyňáři nabídnuto členství v jejich skupině. Důvody byly dva: v členském příspěvku bylo zahrnuto pojištění horské záchranky, a zároveň naši kolegové nemuseli vysvětlovat místním orgánům, proč jim tam jezdí bádat cizinci. Během expedice jsme pokračovali v průzkumu a mapování Parohlochu. Bylo objeveno několik propojených vertikálních stupňů a celková délka jeskyně přesáhla 800 m.
Další výpravy v srpnu 1999 se zůčastnili M. a I. Audyovi a L. a T. Ondrouchovi. Po příjezdu jsme navštívíli ledovou jeskyni, a pak už jsme společně s ostatními vystoupali do tábora na Brettsteinu. Pokračovali jsme v objevování a mapování Parohlochu, dále byl prováděn povrchový průzkum a pořizována fotodokumentace.
Cílem kratší výpravy v srpnu 2000 za účasti M. Audyho, L. Ondrouchové a L. Láníka bylo zmapování již známé jeskyně Korallenhöhle, kde několik let bádali rakouští jeskyňáři z jiné skupiny.
V roce 2001 se tradiční expedice nekonala, neboť VHO pořádal speleologické setkání Speleo Austria 2001 s řadou exkurzí do známých velkých jeskyní v oblasti Totes Gebirge i středověkých štol v okolí Schladmingu. Této akce se zúčastnili T. a L. Ondrouchovi a navštívili Schwarzmooskogel Schnellzughöhle, Kaninchenhöhle, dále ledové jeskyně Schwarzmooskogel Eishöhle a Torkoppen Eishöhle. Zároveň byl na této akci navázán kontakt s maďarskými jeskyňáři Norou Fleck a Tamásem Haszlinszkym. Pozvali jsme je k nám do krasu a následná „družba“ pokračovala ještě několik let.
Srpnová expedice v roce 2002 směřovala do „nové“ oblasti Zlemer Grube v oblasti Tauplitz Alm, kde se nachází i tisícovka DÖF-Sonnenleiter-Höhlensystem. Z naší skupiny se jí kromě T. a L. Ondrouchových zúčastnil i Vladimír Rákos. Průběh byl bohužel poznamenán špatným počasím, doprovázeným rozsáhlými povodněmi. Po dvou dnech bylo nutné pobyt na planině přerušit a sejít se dolů usušit, Poté proběhl ještě jeden výpad. I přes krátký čas jsme objevili několik malých lokalit a nadějný vchod do jeskyně Trezorová (Trezorhöhle)
Poslední dvě výpravy na Totes Gebirge proběhly v létě 2003. Před srpnovou expedicí bylo potřeba dovézt do Bad Mitterndorfu věci, které měly být na planinu transportovány vrtulníkem. Využili jsme tohoto výletu, navštívili jsme oblast, kde probíhala předchozí expedice, a dokončili jsme průzkum jeskyně Trezorové.
Srpnová velká expedice byla naplánovaná do vzdálenější části náhorní planiny Totes Gebirge, do oblasti Hochkasten, cca pět hodin chůze od Tauplitz Alm, kde na jaře objevili rakouští jeskyňáři velký propad nazývaný Supernova. Klub zajistil přepravu materiálu vrtulníkem, takže nám stačilo dojít tam nalehko pěšky. Na místě se rozběhl standardní výzkum, byla objevena jedna velká jeskyně Grauer Riese s délkou přes 500 m a hloubkou 277 m i několik menších jeskyní: Schacht Am Roten Graben, Grosse Augen a další.
