V Číně je velké všechno: velké hory, velká města, ale také jeskyně. Ty se v minulém roce staly terčem zájmu českých speleologů. Na jaře 2016 se po několikaletém domlouvání, hledání kontaktů na mezinárodních konferencích podařilo uskutečnit první expedici do krasových oblastí v provincii Shaanxi.
Jarní miniexpedice, pořádaná ve spolupráci České speleologické společnosti, Geologického ústavu AV ČR, Institutu krasové geologie Čínské akademie věd a Geologického ústavu ze Xi’anu, měla za cíl vytipovat oblasti pro speleologický průzkum. Oblastí zájmu je především jihozápadní část provincie Shaanxi v okolí města Hanzhong. Výpravě do Číny předcházely desítky hodin strávené zkoumáním satelitních fotografií a hledáním možných vchodů do podzemí. Pečlivá příprava přinesla ovoce a při jarní výpravě se podařilo českým jeskyňářům objevit několik jeskyní s potenciálem pokračování.
V říjnu vyráží do Číny osmičlenný tým vybavený několika stovkami metrů lan, lezeckou výstrojí, čluny a profesionálním vybavením pro mapování a fotografování v podzemí. Na čtrnáct dní se jim stává útočištěm městečko Xiaonanhai, odkud každý den vyrážejí objevovat stovky metrů chodeb v jeskyních, kde nikdo před nimi nebyl.
Oproti domácímu Moravskému krasu je tu všechno mnohem větší. Jen rozloha území, které Češi zkoumají, je 5.000 km2. To je padesátkrát větší než Moravský kras. Pro místní kras jsou typické megadoliny, takzvané tiankengy, které vznikly propadem stropu starých mohutných jeskyní. Na dně jedné z nich objevili Češi jeskyni Boniukeng, kde se v mohutném přes 50 m vysokém portálu objevuje podzemní říčka, aby o kus dál zase zmizela v hlubinách podzemí.
Po několik dnů jeskyňáři postupují jak po proudu, tak proti proudu podzemního toku a dokumentují přes 1,5 km mohutných chodeb. Vzhledem k riziku vzedmutí podzemních vod při nestabilním počasí je postup velmi pomalý, protože každý vertikální stupeň je potřeba vystrojit lanem. Při vyšším vodním stavu by se z vodopádu mohla stát smrtelná past. Boniukeng zatím nemá konec. Pro nedostatek času a potřebné výstroje se speleologové zastavili na hraně další propasti, za kterou čekají zatím neobjevené prostory.
Druhým velkým objevem je jeskyně Guanyindong. I tato jeskyně byla objevena ze dna jedné z megadolin a i v ní je v celém průběhu aktivní podzemní tok. V průběhu 5 celodenních akcí bylo objeveno přes 3 km chodeb. Zajímavá je ale hlavně hloubka 445 m, která útočí na tabulky nejhlubších čínských jeskyní.
Kromě těchto dvou jeskyní, Čeští jeskyňáři objevili, zmapovali a zdokumentovali další desítku menších jeskyní v celkové délce přes 7 km. Zároveň lokalizovali další vchody do podzemí, které společně s mnoha otazníky na mapách již prozkoumaných jeskyní dávají silný motiv pro uspořádání dalších výprav do této oblasti.