Amatérská jeskyně

V roce 1993 došlo k jedné z nejdůležitějších událostí v životě Pustožlebské skupiny. Díky dohodě mezi správou CHKO Moravský kras a ZO ČSS 6-19 Plánivy byla Amatérská jeskyně vrácena po více než 20 letech zpět do rukou původních amatérských objevitelů. Vzhledem k rozsáhlému potenciálu se do dalšího dění zapojilo několik dalších skupin, včetně naší ZO, která uzavřela s Plániváky dohodu o průzkumu Sloupského koridoru. Vedle toho jsme se postupně zapojili i do průzkumu jiných částí jeskyně.

Hned v prvním roce probíhala hlavně explorační činnost, mapování nezdokumentovaných nebo někdy i nově objevených odboček a lezení komínů. Kvůli problémům se zaplavováním vstupních partií Sloupského koridoru byly ve spolupráci se ZO ČSS 6-17 Topas zahájeny průzkumy a mapování v Jižní části Bludiště Milana Šlechty. Dále byl vylezen komín v dómu U Dvou velkých do výšky 39 m. Po otevření vstupních partií Sloupského koridoru jsme se zaměřili na pokračování průzkumu a dokumentace neznámých odboček a lezení komínů v Brčkovém dómu. Hlavními úspěchy byly objevy a dokumentace chodeb Za Vodopádem, v dómu Trychtýřů, Žumpě, v odbočce U Splasklého člunu a na dalších místech. Ze Sloupského koridoru a Říceného dómu v Bludišti Milana Šlechty bylo také vyklizeno přes 50 kg odpadu po výzkumech Geografického ústavu ČSAV Brno. Na podzim se uskutečnilo několik neúspěšných pokusů o snížení hladiny koncového sifonu Sloupského koridoru a poloha sifonu byla zaměřena radiomajákem vůči povrchu. Další průzkum se  soustředil na oblast kolem Černého dómu a opětovné lezení komínů. Největším objevem se v listopadu stalo nalezení horizontálního patra ve Sněhovém komínu nad dómem Trychtýřů s bohatou výzdobou. Pozornost byla také věnována hydrologickým pozorováním v oblasti soutoku Sloupského potoka a Bílé vody v Bludišti Milana Šlechty a mapování některých dalších partií (Rodeo). 

V roce 1994, po poklesu hladin ve vstupních partiích Sloupského koridoru, pokračoval průzkum a mapování chodeb kolem Černého dómu. Byla nalezena nová cesta (Levý variant) úzkými kanály do oblasti za Turbínou, která umožnila bezpečný průchod těmito částmi i za vyšších vodních stavů. 30. září zahájili členové Pustožlebské skupiny zaměřování hlavního polygonového tahu Sloupského koridoru a osazování měřických bodů. Během zaměřování se podařilo objevit před Černým dómem 60 m dlouhou odbočku Appendix, ukončenou sifonem, která je poslední známou hladinou Sloupského potoka ve Sloupském koridoru. Ve spolupráci se ZO ČSS 6-17 Topas pokračovalo lezení komínů i v dalších částech jeskyně. Největšího úspěchu bylo dosaženo v komínu v dómu U Ozvěny v jižní části Bludiště Milana Šlechty, kde byl objeven rozsáhlý systém horního patra s unikátní krápníkovou výzdobou, podle které byl objev nazván „Alabastr“.

V roce 1995 trvaly vysoké vodní stavy, díky kterým bylo uzavřeno Nulté jezero a členové skupiny se dostali k dalšímu mapování Sloupského koridoru jen v lednu a v prosinci. V dalších měsících probíhala spolupráce se ZO ČSS 6-17 Topas při lezení komínů ve Východní macošské větvi.

Ani v roce 1996 se situace s vodními stavy příliš nezlepšila, a tak jsme pod vedením Patrika Merty započali s revizním měřením Macošského koridoru pomocí optoelektronického teodolitu. Důležitým momentem roku 1996 bylo vypracování a předložení projektu s názvem „Amatérská jeskyně – 30 let od objevu největšího jeskynního systému v ČR“. Tento tříletý projekt si kladl za cíl dokončit průzkum všech známých prostor, dokončit přesnými metodami započaté mapování Sloupského koridoru, Bludiště Milana Šlechty a Macošského koridoru a navázat je na existující mapové podklady a dokončit novou fotodokumentaci Amatérské jeskyně. Výsledkem mělo být vydání souhrnné monografie k 30. výročí objevu Amatérské jeskyně, shrnující vše výše uvedené, společně s výsledky dalších výzkumů a poznatky shromážděnými od roku 1980. 

V letech 1998 a 1999 jsme pokračovali v měření Sloupského koridoru a v revizi polygonového tahu Macošského koridoru. Díky příznivějším vodním stavům jsme dokončili průzkum a mapování nejnižších partií pod Černým dómem. Pokračovaly práce na shromažďování podkladů a hlavně na textové části monografie, kterou se v závěru roku 1999 podařilo připravit do tisku.

S koncem roku 1999 nastala další významná epocha. Téměř přesně po deseti letech jsme obnovili potápěčské průzkumy na konci Sloupského koridoru a navázali tak na objevy ZO ČSS 6-09 Labyrint z listopadu 1989. Po překonání prvních čtyř sifonů jsme zahájili intenzivní průzkum a dokumentaci rozsáhlých prostor Nového Sloupského koridoru s primární snahou najít bezpečnější přístup do těchto částí, ale také snahou o propojení Amatérské jeskyně se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. 

---

Příspěvky o Amatérské jeskyni