Šachta za Evropou a Indií vytěžena!

Můžeme konstatovat, že na rok přesně od započetí prací na obnově zřícené šachty jsme dosáhli volných prostor horizontu jeskyní v šachtě  za Evropou a Indií. Při 37 převážně víkendových akcí jsme museli vytěžit 24 metrů suti a při dalších 15 jsme dosažené prostory zabezpečovali výdřevou. Dále budeme pokračovat zabezpečením vykopané šachty, aby pokud možno už nikdy nespadla.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Medúza 2016

Medúza 2016

 

Další ročník speleologické expedice zaměřené na působení v krasové oblasti země Černá Hora při její severní hranici, celý pojala opět jeskyně Dalovica. Plán pokračovat s revizním mapováním celé jeskyně a dále explorovat byl naplněn z jedné půle. Původní záměr překonat koncový 4. sifon, vzdálený od vchodu bezmála 10 km byl odložen, po nedostatcích v osazení exploračního týmu. O to více jsme se činili při mapování dalších suchých částí nižší úrovně zvané Pomorsky Pút a důkladně jsme prokoumali, zmapovali suché části mezi sifony 1. (Čoryn) a 2. V této části, nad dómem zvaný Evženův Pahorek byl také vylezen stupeň na mohutném závalu, kde se další pokračování nejeví. Ovšem nebylo dosaženo úplného vrcholu, neboť domnělá galerie přechází v komín. Taktéž byly lezecky zkoumány dvě místa v úseku Lavirint mezi Gobelja 2 a sifonem 1. Několik míst bylo také zaměřeno pomocí zařízení radiomaják na povrch, pro porovnání z výsledky revizního měření v podzemí. Dosažené výsledky budou zpracovány a publikovány ve sborníku Speleofóra.
Expedice byla opět mezinárodní, potkali ze zde jeskyňáři z Polska, Čech a Srbska.

14211992_10211058678369524_3268939483634370920_n

Úklid v jeskyni

Dubnový víkend patřil zemi a tak se všude uklízelo. Zapojili jsme se také a demontovali jsme elektrické kabely, které byly taženy v nové části Sloupského Koridoru od vchodu, k 8. sifonu. 600 metrů elektrického kabelu pro napájení výkoných čerpadel bylo instalováno v létě roku 2009. Byl použit při několika pokusech vyčerpat 8. sifon a později i spojených hladin pod Bahnopádem v Šošůvském Koridoru. Čerpací pokusy nebyly úspěšné, zásoba vody je zde ohromná, navíc napájená z ne úplně známého zdroje. Později byl kabel využit i při napájení vrtacího kladiva při ražení průrazu nad 8. sifonem. Dokončením tohoto díla bylo dění v této části jeskyně ukončeno, tedy je na místě uklidit. Při vyzdvižení kabelů pomohli nadšenci, příznivci čehokoliv neobvyklého Geocaching 37. Patří jim dík. 1-IMG_20160416_131611

Banát 2015, jeskyně Rajka

Letošní podzimní expedice se vrátila na Banát, do nejbližšího okolí české vesnice Svatá Helena. Chtěli jsme expedičně vyzkoušet čerpání v jeskyni silnějšími čerpadly, které je nám většinou dobře známé z Moravského krasu. Naráželi jsme na dva problémy, jednak doprava materiálu na místo určení a potom výroba energie. Jako nejvhodnější lokalita se nám jevila jeskyně, vyvěračka pod Sv. Helenou místně zvaná Rajka. Rumunští jeskyňáři ji znají spíše jako Pestera Cicalavat, dle názvu údolí. My jeskyni známe z předešlých expedic v letech 2006, 2007, kdy jsme pomocí potápění dosáhli 3. sifonu. Tentokrát jsme se vrátili s výkonnými čerpadly abychom se suchou cestou pokusili najít pokračování. Odčerpání vody v 2. a hlavně v 3. sifonu způsobilo erozi velkého množství bahnitých sedimentů, které zavřely cestu dál. Prozkoumali jsme okolí dómu a nalezli v 10 metrů vysokém komíně 60 metrů dlouhý horizont chodeb. V nich byl nalezen odpad zapadlý z povrchu. Předpokládáme, že tyto prostory nebudou hluboko pod povrchem. Průzkum jeskyně byl také zajímaví pro obyvatele obce Sv. Helena, protože zde chtějí získat zdroj vody pro místní vodovod. Expedice proběhla koncem října.

 

 

 

Šachta za Evropou a Indií

Během října 2015 začala obnova zřícené šachty za Evropou a Indií v obci Sloup. Šachta se zřítila při lokálním zemětřesení v roce 1964, kdy došlo rozsáhlému řícení v rozsedlině za skalním útvarem Evropa a Indie. V roce 1961 byla v této lokalitě týmem okolo O. Ondrouška objevena jeskyně, jejíž chodby dosahují délky bezmála kilometr. V jeskyni nebyl dokončen průzkum, proto jsme se pustili do obnovy, nebo také již čtvrté otvírky.

N. Amatérská jeskyně, záhada vodní hladiny ve Spojovací chodbě vyřešena!

Záhada neznámé volné hladiny v odbočce Spojovací chodby je vyřešena. Trvalo to přes rok, abychom nalezli odpověď na to, co je to za volnou hladinu která byla loni v srpnu „objevena“. Dalším průzkumům totiž zabránili prudké srážky z poloviny září 2014. „0“ jezero se zalilo a zůstalo zavřené až do poloviny července letošního roku. Bylo to s podivem, protože zemědělci, pěstitelé a dokonce i vodáci si naříkali na nedostatek vody po suchém jaru. Občas jsme někoho dostali konstatováním, my máme vody dost a nabídkou, že si klidně může nějakou odnést.

Po otevření „0“ jezera jsme prvně instalovali lepší, výkonnější hadici na snížení hladiny. Horní chodba, jejíž ústí je situováno cca 25 metrů od začátku Spojovací chodby u „0“ jezera, na 3 metrovém stupni, měřila po snížení koncové hladiny 50 metrů a denivelace byla spočítána na 5 metrů. Jedná se o tlakový kanál průměrných rozměrů 1,5 výšky na 1 metr šířky, bez sedimentů. Chodba vybíhá východním směrem, což při místní situaci okolních chodeb není příliš příznivý směr. Protože v poslední třetině chodba zase klesá, celkový rozdíl hladiny na dně Spojovací chodby (když tam je) a koncové hladiny se smrskne na 2 metry, kde přečerpávání samospádem spolehlivě funguje do vyrovnání hladin, což ovšem nestačí na další průnik, sifon zůstává zavřený. Proto byl loni uskutečněn rychlý potápěčský průzkum, který přinesl nadějné informace. Po 10 metrech s 2 metrovou hloubkou, byla popsána suchá chodba, která pokračuje stupněm, ale protože zde byl nalezen telefonní drát, další úvahy byly opatrné. Stáli jsme před dilema, zda dopravit ruční čerpadlo a „zbytek“ vody přečerpat a nebo přece jen nasadit ještě jednou potápěče a suché prostory za sifonem důkladněji prohlédnout, případně částečně zaměřit. Zvítězila druhá varianta, byla totiž o dost snazší. Druhá potápěcí akce byla stejně útočná jako první, museli jsme si vystačit se třemi lidmi. Start potápěče se několikrát opakoval, neboť byl problém s odvíjením šňůry z bubnu. Při těchto opravách jsme se dověděli, že pod vodou chodba mění směr k jihu, což poslalo potenciál případného objevování k nule, bylo nám jasné, že se vracíme zpět do známých prostor. Po 20 minutách, což ponor i z průzkumem trval, nás nepřekvapil výsledek. Po vynoření a zdolání cca 4 metrového stupně, prostory začaly vypadat povědomě. Opravdu, bylo to ústí Spojovací chodby pod dómem Marko Zahradníčka.

Vystopovali jsme tedy paralelní kanál Spojovací chodby, kterou využívá vzdutá Bílá voda, pro přelévání až do „0“ jezera. Prozkoumané prostory budou předmětem dokumentace a tím průzkum této záležitosti skončí. Přesně dle konstatování, stokrát se člověk vrací s nepořízenou, aby… se je1-DSC_0343-003dnou usmálo štěstí. Počítá to někdo?