Jeskyně po šachtou Břoušek – Nový Sloupský Koridor

Nový Sloupský koridor – Jeskyně pod šachtou Břoušek je významným autonomním jeskynním systémem v severní části Moravského krasu. Jedná se o komplikovaný jeskynní systém geomorfologicky náležící k více jeskynním úrovním, jež odpovídají různým fázím vývoje podzemních prostor vázaných na podzemní tok Sloupského potoka. Nalézá se mezi koncem Sloupského koridoru Amatérské jeskyně a Sloupsko – šošůvskými jeskyněmi. Jeho geografická pozice se dá vymezit třemi body. Od Amatérské jeskyně je oddělen koncovým sifonem Sloupského koridoru Amatérské jeskyně (S1), od spodního patra Sloupsko šošůvských jeskyní pak soustavou sifonů (S6-S7), které vedou do hladiny poblíž odtokového sifonu na dně Palmové propasti ve Sloupsko šošůvských jeskynních. Třetím významným geografickým bodem jeskyně je sifon S10, nacházející se na konci Šošůveckého koridoru, vedoucí pravděpodobně směrem k aktuálně nepřístupnému jeskynnímu systému Za Evropou a Indií. Do tohoto jeskynního systému byl dříve možný pouze obtížný přístup přes Amatérskou jeskyni, kde bylo nutno pro přístup do této jeskyně překonat vzdálenost asi 6km, pět jezer a čtyři sifony. Z tohoto důvodu byl do jeskyně vybudován v letech 2003 – 2005 nový vchod a to prokopáním 21m hluboké šachty z povrchu, ústící do jednoho z komínů. Celková délka všech doposud zmapovaných prostor činí prozatím více než 5200m.

Příloha č1 Přehledná mapa

Historie objevů

První objevy v podzemních prostorách, jež dnes nazýváme Nový Sloupský koridor (Jeskyně pod šachtou Břoušek), byly uskutečněny v roce 1989. Tři průzkumné akce byly tehdy zorganizovány Geografickým ústavem ČSAV a ze strany Amatérské jeskyně se při nich potápěčům skupiny ČSS 6-09 Labyrint podařilo objevit nové prostory délky 1155m, nacházejících mezi sifony, dnes známými jako S1-S4.

Na jejich objevy navázala skupina naše ZO 6-25 Pustý žleb v roce 1992, po „restituci“ Amatérské jeskyně v roce 1992. Několik let trvala naše snaha obejít potencionálními komíny či horními patry koncový sifon Sloupského koridoru Amatérské jeskyně, případně ho vypustit pomocí přinesených hadic zvíci 300m. žádná z těchto činností však nebyla úspěšná a koncový sifon stále odolával. V těchto letech jsme Sloupský koridor Amatérské jeskyně detailně zmapovali a objevili zde několik set metrů nových prostor.

V roce 1997 jsme zahájili intenzivní potápěčský výcvik, abychom byli schopni proniknout samostatně za koncový sifon a provádět průzkum v prostorách objevených v roce 1989 a dále zde prolongovat. Tvrdý potápěčský výcvik trval dva roky a na konci roku 1999 jsme byli schopni uspořádat první akce za koncový sifon.

Zima 1999/2000

Objev pokračování Vintocké chodby směrem ke Sloupským Vintokům, Objev Dómu bezpečnostních směrnic.

Průstup 5.sifonem, objev prostor volných prostor za 5.sifonem – Kompresorovna, objev 6.sifonu.

Objev 7.sifonu a volné prostory za ním, objev odbočky z Vintocké chodby až po Krystalový dóm.

 Rok 2000

Intenzívní průzkumy z „druhé strany“ 7.sifonu – odtokové partie Sloupského potoka na dně Černé a Palmové propasti.

Průzkum Šošůvecké odbočky, překonání Bahnopádu Khumbu, objev sifonu č.8, první postup v komínu ve Velkém dómu v Šošůvecké odbočce.

Objev pokračování chodby Do žlebu a dómu tamtéž, objev dalšího pokračování chodby Do žlebu až k 9.sifomu.

Objev Jezerní chodby.

Pokud o průstup 8.sifonem – objeveno cca 50m bez vynoření. Max. hloubka 16m.

Rok 2001

Postup v komíně Velkého dómu Šošůvecké odbočky

Průzkum v odtokových partiích 2.sifonu – objeveno cca 40m bez vynoření.

Potápěčské propojení 6. a 7.sifonu.

Objev středních pater nad Dómem bezpečnostních směrnic a mnoha komínů do max. výšky 62m nad hladinou Sloupského potoka.

Objev první části Spojky do Šošůvky.

Rok 2002

Další průzkum komínů nad Dómem bezpečnostních směrnic s cílem vytipovat vhodné místo pro spojení s povrchem a vybudování nového vchodu, instance permanentně vysílajícího radiomajáku.

Rok 2003

Zahájení prací (12.4.2003) na budování nového vchodu z povrchu – šachta Břoušek. Objev volných prostor v hloubce 8m. Do konce roku dosažena hloubka 13,5m.

Rok 2004

Propojení šachty s komínem v hloubce 21m v dubnu 2004. Zbudování železobetonového věnce a následné skružování šachty, odstranění výdřevy a obsypání skruží částí vytěženého materiálu. Úprava přístupu pod šachtou a následná instalace 21ks žebříků, překonávající hloubku 70m. V závěru roku 2004 kompletní dokončení přístupu šachtou Břoušek do prostor mezi 4. a 5.sifonem.

Rok 2005

Objev významné spojovací chodby do Šošůvecké odbočky celkové délky cca 300m, kterou lze obejít sifony č.4 a č.3. Tímto byl umožněn nepotápěčský přístup do rozsáhlých prostor mezi sifony č.8 a č.2.

Sedmidenní čerpací pokus v listopadu 2005 v sifonech č.5 a č.7, hladina Sloupského potoka snížena o 6m, následně úspěšný průnik 7.sifonem do spodních pater Sloupsko šošůvských jeskyní a tímto propojení obou jeskynních systémů, potažmo pak propojení Sloupských jeskyní přes Amatérskou jeskyni až z Macochou.

Rok 2006

Systematický průzkum komínů. Objev 70m vysokého komína v Jezerní chodbě, následný objev Horizontu Myrna, který se přibližuje k návštěvnické trase v Šošůvských jeskyních na 20m (poblíž chodby U kostí). Pokračování v objevech ve Velkém komíně v Šošůvecké odbočce, dosažena výška 110m. Ve výšce 90m má komín stále průměr 20m. Nad komínem objeveno cca 300m nových prostor.

Rok 2008

Zásadní objevy nových prostor po překonání obtížných úžin v 8.sifonu, později pojmenovaných jako Šošůvecký koridor. Při následujících akcích objeveno a zdokumentováno téměř 1500m nových prostor se značnou perspektivou nových objevů. Objev 10. sifonu na konci Šošůveckého koridoru.

Rok 2009

Objevy za 9. sifonem na konci chodby Do Žlebu. Postupně objeven 400m dlouhý komplikovaný přítokový systém o denivelaci téměř 60m. Instalace kabelu pro přívod elektrické energie z povrchu až k 8. sifonu. První čerpací pokusy v S8.

Rok 2010

Objev sifonu č.11 mezi sifony č.1 a č.2. Proniknuto do rozsáhlého pokračování o maximální hloubce 24m.

Rok 2011

Dva neúspěšné čerpací pokusy v sifonu č. 8 a čerpací pokusy v Jezerní propasti. Drobné objevy na dně vyčerpané Jezerní propasti.

Rok 2012

Vypracování projektu štoly nad 8. sifonem pro umožnění přístupu do Šošůveckého koridoru pro nepotápěče. Montáž lávek nad jezerem před 8. sifonem, umožňující založení štoly nad sifonem.

Rok 2013

Vybudování 18m dlouhé štoly nad 8. sifonem a zahájení detailního průzkum Šošůveckého koridoru.

Rok 2014

Průzkum koncových partií Šošůveckého koridoru. V koncovém závalu objeveno 85m nových prostor. Prozkoumán sifon S10, prozatím objeveno 119m, maximální hloubka činí 47m.

Rok 2015

Zahájení prací na znovuotvírce Šachty za Evropou a Indií.

 

Poznámka historická a názvoslovná

První objevy v podzemních prostorách, jež dnes nazýváme Nový Sloupský koridor – Jeskyně pod šachtou Břoušek, byly uskutečněny v roce 1989. Tři průzkumné akce byly tehdy zorganizovány Geografickým ústavem ČSAV a ze strany Amatérské jeskyně se při nich potápěčům skupiny ČSS 6-09 Labyrint podařilo objevit nové prostory délky 1155m, nacházejících mezi sifony, dnes známými jako S1-S4. Tyto objevy byly důsledně označovány jako „nové objevy ve Sloupské větvi Amatérské jeskyně“ a to v obou publikovaných pracích o těchto objevech ( M. Piškula a J.Přibyl, obě práce z roku 1990). Objevené prostory tedy nebyly nijak konkrétně pojmenovány. Další průzkum ve Sloupském koridoru Amatérské jeskyně pokračoval až od roku 1992, díky působení Pustožlebské skupiny, od roku 1999 pak probíhaly i potápěčské průzkumy za koncovým sifonem Sloupského koridoru Amatérské jeskyně, které vyvrcholily v roce 2005, otvírkou šachty „Břoušek“ do prostor za sifony. Na počátcích průzkumu jsme část za koncovým sifonem, jež má skutečně charakter pokračování z Amatérské jeskyně směrem ke spodním patrům Sloupsko-šošůvských jeskyní, nazývali pracovně „Nový Sloupský koridor“. Toto pojmenování bylo i několikrát publikováno. Díky další činnosti naší skupiny však byl objeven komplikovaný jeskynní více než 5km dlouhý jeskynní systém, pro který se nezdá vhodné používat název, nesoucí v sobě slovo „koridor“, vyhrazený v Amatérské jeskyni jasně vymezeným konkrétním a rozsáhlým chodbám, jak vyplývá i ze smyslu tohoto slova. Zdá se nám tedy vhodnější pojmenování celého systému „Jeskyně pod šachtou Břoušek“, postihující lépe podstatu věci. Navíc je tento systém tvořen dvěma hlavními větvemi, z nichž je pro původně známou část skutečně vhodný název „Nový Sloupský koridor“, druhá hlavní větev, objevená v roce 2008, pak nese název „Šošůvecký koridor“.

 

 

Napsat komentář